Ať už smlouvu o půjčce podepisujete s bankou, nebankovní společností nebo soukromou osobou, vyplatí se znát, na co pamatovat a jaké náležitosti by měla obsahovat. Jak má správná smlouva o půjčce vypadat dle zákona, aby byla považována za platnou? 

Smlouvu o půjčce většinou podepisujeme s bankou nebo licencovanou nebankovní společností. Zde by nemělo docházet k právním nedostatkům, protože smlouvy připravují odborníci. Smlouvu o půjčce však můžeme uzavřít také s příbuznými, známými, se zaměstnavatelem či soukromým investorem. Než ji stvrdíte svým podpisem, měli byste být schopni posoudit správnost jejího obsahu.

1. Smlouva o půjčce se známými nebo příbuznými

Jestliže půjčujeme svým známým nebo rodině, případně si od nich peníze vypůjčujeme my, jedná se o peněžitou zápůjčku. Té se věnuje Občanský zákoník v § 2390 – 2394. Sice nevyžaduje písemnou formu smlouvy, ale hovoří o ujednáních ve smlouvě. Ta se nejlépe prokazují po té, co byla sepsána “na papír” a podepsána oběma smluvními stranami.

Pro smlouvu o peněžité zápůjčce platí stejná pravidla jako pro jakoukoliv jinou smlouvu mezi dvěma subjekty. Měla by vždy obsahovat:

• identifikaci všech smluvních stran – jméno a příjmení, trvalé bydliště, datum narození, případně rodné číslo a číslo občanského průkazu, 
• jednoznačné určení, kdo je věřitelem a kdo dlužníkem, 
• předmět smlouvy – výši zápůjčky a měnu, v níž se realizuje,
• datum poskytnutí peněz – kdy k půjčce závazně dojde.

Více toho běžná smlouva o půjčce obsahovat nemusí. Občanský zákoník k tomu říká, že: „Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy.“ Když není výpovědní lhůta sjednána, lze uplatnit zákonných 6 týdnů. 

Dlužník smí splatit peněžitou zápůjčku kdykoliv pouze v případě, že nebyly sjednány úroky. Pokud bylo sjednáno vrácení zápůjčky formou pravidelných splátek, může věřitel požadovat splacení celého dluhu najednou po té, co se dlužník opozdil se splátkami o více než 3 měsíce.

V zájmu obou stran samozřejmě je, aby smlouva obsahovala všechny podmínky půjčky, mezi něž patří úroky, způsob splácení, počet splátek, případně úpravu výpovědní lhůty. Do smlouvy můžete doplnit i jméno svědka, což se hodí zejména při předávání půjčky v hotovosti. Jde o informace dobrovolné, které na platnosti smlouvy nic nezmění.

2. Smlouva o půjčce se zaměstnavatelem

V případě smlouvy o půjčce se zaměstnavatelem je to podobné jako v předchozí části u půjčky mezi přáteli či příbuznými. Obsah smlouvy bude totožný až na dvě odlišnosti:

1. Zaměstnavatel smí zaměstnanci půjčit maximálně 300 000 Kč (i v celkovém součtu více poskytnutých úvěrů).
2. Půjčka od zaměstnavatele musí být bezúročná. Legislativa zakazuje zpoplatnit zaměstnanecké půjčky.

3. Smlouva o půjčce se soukromým investorem

Se soukromým investorem nebo s nebankovní společností, která postrádá licenci ČNB, smíte uzavřít dva typy smlouvy o půjčce:

• smlouvu o peněžité zápůjčce – musí obsahovat stejné povinné náležitosti, jako jsou uvedeny v prvním odstavci. Jde o stejný typ půjčky i smlouvy,
• smlouvu o úvěru – zde půjde o úvěr podnikatelský, jehož zákonné požadavky najdeme také v Občanském zákoníku, konkrétně v § 2395 – 2400. Abyste mohli s poskytovatelem takovou smlouvu uzavřít, musíte mít přidělené IČO. 

Smlouva o úvěru nemusí být dle zákona písemná. Ve vašem zájmu je ale její písemná existence je. Za prvé si můžete v klidu projít podmínky, jste-li budoucí dlužník. Na nich totiž některé společnosti vydělávají nejvíce. Podívejte se, jak poznat, zda se nejedná o lichvu!

Smlouva o úvěru bude mít stejné náležitosti jako smlouva o zápůjčce: identifikaci obou smluvních stran, výši půjčky, datum sjednání a podmínky splácení. 

4. Smlouva o spotřebitelském úvěru s bankou či nebankovní společností

Náležitosti smlouvy upravuje Zákon o spotřebitelském úvěru především v § 104 – 111. Zákon vyžaduje písemnou podobu a stanovuje povinné součásti smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, které jsou:

• druh spotřebitelského úvěru, 
• kontaktní údaje smluvních stran, včetně zprostředkovatele,
• celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání,
• dobu trvání spotřebitelského úvěru,
• u prodeje na splátky pak určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru,
• zápůjční úrokovou sazbu a podmínky upravující použití této sazby,
• roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit,
• výši, počet a četnost splátek, jež má spotřebitel provést,
• informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě splátkového kalendáře,
• případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení úvěrového účtu,
• následky nesplácení nebo prodlení,
• informaci o právu na odstoupení od smlouvy,
• informaci o právu na předčasné splacení,
• informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu,
• informaci o možnosti využití pomoci od finančního arbitra,
• označení příslušného orgánu dohledu.

U specifických půjček jsou vyžadovány další prvky. Například, zda použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele (namísto splácení spotřebitelského úvěru) povede k úplnému splacení půjčky, kdy musí být vyrovnáno záporné saldo na kontokorentním účtu apod.

Vedle toho ještě zákon vyžaduje splnění procesní stránky. Potenciální dlužník má nárok si návrh smlouvy důkladně pročíst a musí mít dostatečnou lhůtu na rozmyšlenou, po který se podmínky úvěru uvedené v návrhu smlouvy nezmění.